Kanty> Jak jste si doufám všimli, v úterý se konala další z našich akcí TechDays Online 2013, tentokrát na téma Windows Azure (koho by to zajímalo, tak záznamy nalezne zde). Akce to byla zajímavá, nicméně o tom se v rámci CITD bavit nechci. Spíš chci vyjádřit pochvalu jednomu z prezentujících, Matoušovi Rokosovi, který vysílal z přímo ukázkové sestavy:

WP_20130729_002

Jedná se o Microsoft Surface Pro, na kterém jsou nainstalovány Windows 8.1 Pro Preview, k tomu dotykové pero Microsoft a myš Microsoft Touch Mouse. Vysílalo se překvapivě pomocí Microsoft Live Meeting, prezentace byly připraveny v Microsoft PowerPointu. No uznejte, není to paráda? Coby Microsoft evangelista škytám blahemVeselý obličej

Druhá věc, o kterou bych se s vámi dnes rád podělil, je studie firmy Cloud Spectator na téma hostování Linuxových virtuálů v cloud službách. Studie se za použití Unixbench 5.1.3 zaměřovala na výkonnost, stabilitu, dostupnost připojení a samozřejmě cenu, porovnávány byly virtuály hostované ve službách Amazon EC2, Rackspace Cloud, Windows Azure, SoftLayer a HP Cloud. Studie je poměrně podrobná, celé znění naleznete na webu Cloud Spectatoru. A proč o ní vlastně píšu? Bystřejším z vás už to určitě došlo, vítěznou cloud službou, vyhodnocenou jako nejvhodnější pro hostování linuxových virtuálů se stává… Windows Azure! Takže kurz o zprovoznění virtuálů ve Windows Azure zmiňovaný výše, mohu s klidným svědomím doporučit i těm z vás, kteří hodláte hostovat své linuxové miláčkyVeselý obličej

A abych nezapomněl na vzkaz od Ireny: už neběžíSmutný obličej


KFL > Ano ano, Ireny server vzal za své poté, co se analýzou ukázalo, že už nenabootuje. Všechno zlé je ale k něčemu dobré - vzhledem k tomu, že Iren zmizela na dloooouhodobou dovolenou (minimálně na rok), aspoň se doma nenudí, když se snaží dát dohromady obsah 20 TB dat, o která přišli :).

A jinak? Za poslední 2 měsíce jsem měl několik humorných historek, o které jsem se chtěl podělit. Jedna se týkala mého pokusu o využití služeb zdravotní péče v místě našeho bydliště. Poté, co jsem ji napsal, se ovšem ukázalo, že je trestuhodně smutná a vtipná maximálně svou absurditou. Druhá potom pojednávala o tom, jak jsem neúspěšně překonával jet-lag po návratu z USA. Její obsah by ale šel smrsknout do věty "nečtěte příbalové letáky u léků, jinak sami sebe tak vystresujete, až z toho nebudete spát" :). No a poslední historka, o tu zkrátím už jenom trochu, byla potom ze samotné Ameriky, kde jsme s kolegy podnikli několik výletů před pracovní částí, a navštívil pár zajímavých lokalit. Překvapivě se většina z nich týkala rostlin, takže nechyběly magnoliové zahrady, botanická zahrada, plantáže a další. Na těchto místech jsem překvapil svoje neznalé kolegy nadšením pro floru, což vyvrcholilo právě v magnoliových zahradách. Tam jsem během jiného dialogu najednou zařval: "Ty v***, to je perská akácie!" a vrhul se do vegetace, abych kolegům ukázal jeden vícekmen. Kolegové trochu nevěřili a už vůbec je nezajímala tato zajímavá rostlina. Zato mi od té doby s nadšením říkají Blizna :).

 

Pohodový víkend bez přehřátých počítačů přejí,
- Kanty, Blizna a (naposledy) Irena