Kanty> Část tohoto týdne jsem strávil v Brně, konkrétně v budově Microsoft Inovačního Centra neboli MICu, kde probíhaly oblíbené IT campy. A právě z těchto akcí jsem získal několik námětu na dnešní CITD.

Stejně jako na jiných akcích, i na IT campech sbíráme od účastníků zpětnou vazbu. Asi to všichni znáte, na začátku akce dostanete dotazník, který na konci akce vyplníte a odevzdáte. Některé ukazatele jsou číselné (spokojenost od jedničky do pětky, bohužel na IT camp dotaznících byla pětka nejlepší, což některé účastníky, odchované českým školním systémem zmátlo), u některých je možnost vyjádřit verbálně svůj názor a připomínky. Ve většině případů se jedná o věci typu “pohodlnější židle”, “lepší připojení k internetu”, “lepší kávu”, “rychlejší tempo”, “pomalejší tempo” a podobně, ovšem první den brněnských IT campů přinesl komentáře dosud nevídané. Jeden z účastníků například napsal, že by na příští akci uvítal snipery. Nejdřív jsem tomu nechtěl věřit, domníval jsem se, že jde o nějakou novou technologii či zařízení, o kterém zatím nevím, ale nebylo tomu tak. Daný účastník skutečně povolával do akce odstřelovače, což jsem pochopil po přečtení zbytku komentář, který se nesl v duchu velmi nelibého vyjadřování na adresu služeb města Brna, potažmo městské policie. Ten den totiž probíhalo v ulici U vodárny, kde MIC sídlí, čištění komunikací, což s sebou mimo jiné neslo i odtahy vozidel, která čištění bránila. Bohužel díky akutnímu nedostatku dostupných parkovacích míst v dosahu někteří účastníci riskli parkování na čištěných komunikacích a minimálně jeden (tipnul bych, že ten, který žádal o snipery) o své auto skutečně přišel.

V té souvislosti bych se rád omluvil: my jsme termíny IT campů plánovali v prosinci minulého roku a o čištění jsme se dozvěděli den před akcí, už jsme tedy nemohli nic ovlivnit. I tak nás moc mrzí, že k této situaci došlo, a příště se budeme snažit si termíny čištění komunikací ohlídat, aby se vám akce, která je sama o sobě zdarma, nakonec neprodražila.

Ale abych se nezabýval jenom smutnými věcmi: kolegyně z MICu se se mnou během pauzy podělila o jednu technickou informaci, která vnesla světlo do poměrně zajímavého problému. Řešili jsme otázku, jaký je rozdíl mezi Hobitem a Hobytem, odpověď je zde:

Hobbite

A do třetice všeho dobrého z Brna: během jednoho IT campu jsem si všiml účastníka, který se poněkud odlišoval od ostatních. Dlouho jsem nemohl přijít na to, proč mi přijde divný, a nakonec jsem po skončení programu neodolal a poprosil onoho účastníka o společné foto:

DvaSympataci_720P

Pomocnou ruku při identifikaci mi nakonec podal fotograf, který zároveň sloužil jako dozor. Jméno bílé osoby na obrázku (ten červený jsem já; pro ty z vás, kteří mě neznajíVeselý obličej je Advee a jedná se o robota, kterého vyvinula firma Bender Robotics (ano, i mně tohle jméno přijde futuramisticky povědomé), sídlící toho času v MICu. Advee je velmi chytrý robot (ostatně proto přišel na IT camp, že), který se mezi ostatními účastníky opravdu neztratí. Ostatně víc informací najdete přímo na jeho stránkách. A jen pro zajímavost, tipnete si, jaký že operační systém robota ovládá? Ano, jsou to WindowsVeselý obličej

Noticka na konec: Irena dneska nic psát nebude, ale mám vám vzkázat, že mašina stále počítá (pravidelní čtenáři budou vědět, o co jde).


KFL > Opakování matka moudrosti. Co se stane, když se sejde osm trilobitů? No přece jeden trilobajt. Ha!

Já jen v rychlosti - kolega z Francie stále pokračuje v lekcích českého jazyka a během našeho pravidelného CZ/FR telefonátu jsme trénovali základní konverzační fráze. Takže jsme si prošli, v kolik kdo vstává, v kolik snídá, v kolik obědvá a večeří, popř. v kolik chodí spát. A došli jsme k oblečení a barvám. V následujících řádcích nastíním dialog a kolegu trochu foneticky upravím pro dokreslení atmosféry. Neberte to jako výsměch.

FR: "Jakeou barvů má tsvojé košilié?"
KFL: "Moje košile je modrá."
FR: "Blue, ok. Jakeou barvů má tsvojí kalhoty?"
KFL: "Mám černé kalhoty."
FR: "Black, ok. Now you ask me."
KFL: "Jakou barvou mají tvoje boty?"
FR: "... ... hmhm, ok, so ... Mojé botý jsou hnjedché."
KFL: "Brown shoes, ok. A jakou barvu má tvůj svetr?"
FR: "... Moje svjetr je černá."

V tuto chvíli mě napadlo, že nevím, co se zeptat dál, i na mysl mi přišla otázka "Co máš na sobě?" Ve spojení s tím, že jsem mluvil pomalu a vyslovoval s důslednou dikcí a ze sluchátek se mi linula čeština řádně řízlá francouzskou výslovností, mi došlo, že v duchu podobné konverzace se prostě zeptat nemůžu. A začal jsem se smát. Kolega si vyžádal vysvětlení. Odvětil jsem, že na otázku "co máš na sobě?" jsem se do telefonu neptal už drahně let a když už náhodou, obvykle na druhé straně seděla osoba opačného pohlaví, a že mě tudíž představa této otázky směřované jemu poměrně pobavila. Po vteřinovém tichu se začal smát i on a koverzační téma oblečení jsme opustili a přešli na čtení adres a telefonních čísel.

Jestli vás to nepobavilo, pak se omlouvám, mě to rozesměje doteď ;).

 

Pohodový víkend bez odtažených aut a zvláštních otázek přejí,
- Kanty, KFL a Irena