V dnešním třetím díle se podíváme na problematiku klonování počítačů. Navážeme tak na předchozí dva díly věnované založení virtuálního počítače a práci s disky.

Klonování počítačů je notoricky známou věcí. Připravíte vzorový počítač – typicky, ale ne nutně virtuální. Poté spustíte nástroj sysprep, který modifikuje instalaci tak, že počítač „ztratí identitu“ a dojde k jeho vypnutí. Při dalším startu se pak dožaduje zadání několika základních údajů, jako je jméno počítače, produktový klič a heslo administrátora, a to buď interaktivně (nově zakoupený notebook) anebo pomocí připravených odpovědních skriptů (automatické klonování). Ani v cloudu u Azure Virtual Machines tomu není jinak, liší se pouze uživatelského rozhraní správcovského nástroje, kterým je portál Windows Azure na adrese http://manage.windowsazure.com

Ve virtuální počítači spustíme sysprep.exe, vyplníme podle obrázku a potvrdíme:

image

Počkáme několik minut, až se počítač objeví ve stavu Stopped. Nyní spustíme operaci Capture, kde zadáme pouze jméno budoucí šablony počítače:

image

Po pár minutách uvidíte vaši novou šablonu na stránce Images:

image

Co je ovšem důležitější, šablona se vám objeví v nabídce My Images při vytváření nového virtuálního počítače – vlastně jste si pouze rozšířili možnosti při vytváření nového virtuálního počítače, což jsme si již dříve ukázali v prvním díle.

image

Pokud vás klame nabídka My Disks, tak ta je určena pro vytváření počítačů z disku OS bez klonování (např. pokud zrušíte virtuál, ale zachováte disk, můžete ho pak snadno znovu obnovit). Pokud byste chtěli pro vytváření šablony použít existující VHD soubor s operačním systémem, je to samozřejmě také možné, ale postup je výrazně delší. Vytvářet vzorový OS rovnou v cloudu je pro začátek určitě jednodušší.

Celý postup si můžete prohlédnout též jako videozáznam na naší MSTV.CZ. Doporučujeme též zaregistrovat se a připojit na náš online Azure Virtual Machines Camp, kde se 22.srpna dozvíte více a rovněž budete moci položit libovolné otázky.

Michael Juřek