Refresh pro Flash: aneb licenční novinky ve virtuálním prostředí

Refresh pro Flash: aneb licenční novinky ve virtuálním prostředí

  • Comments 1
  • Likes

Autoři článku: Darina Vodrážková, Jan Horný, DAQUAS, s r.o.


Virtualizace táhne světem už nějaký ten rok, ale teď se rozlétla i na Hyper-V křídlech, kterými mává snad Steve Ballmer osobně, jaký je to vichr. Proto ani nám už nestačí k dobré orientaci v licenčních mracích naváděcí světlice vypálená letos v lednu. Ono IT zrovna není oblastí, kam se člověk může zašít před věčným studiem nových a nových informací. Tady vše nejen plyne, ale taky všechno vyplývá ze všeho a nic nepostojí. Tak se hnuly i postoje licenčních kreativců společnosti Microsoft a my tu máme zase nějaké ty Hyper-Novy, které by neměly uniknout vaší pozornosti.

Pro začátek vás ale odkážeme přece jen k textu, kterým jsme zahájili naši licenční osvětovou rubriku vašeho oblíbeného zpravodaje. Tady jsme si shrnuli,

  • k čemu je dobrá virtualizace (tyto informace se na vás dnes sypou jistě ze všech stran: jen Microsoft rozeznává až 5 různých způsobů využití virtuálních technologií),
  • k čemu dobrá není (v principu určitě NEJDE v prvé řadě o to, aby ušetřila licence, i když tento článek je právě o těch případech, kde se to velmi pěkně daří),
  • jak se používají technicko-licenční pojmy OSE, POSE a VOSE (ty jsou nyní popsány a vysvětleny přímo v oficiálním dostupném licenčním dokumentu Užívací práva k produktu (Product Use Rights, PUR)[1],
  • na kolik běžících instancí produktu vám licence dává právo (obvykle jen na jedinou!) a jak se licence přiřazuje serveru, na kterém se má instance spouštět.

A právě okolo toho posledního tématu se bude točit dnešní Flash-Refresh, protože pravidla pro přiřazování licencí doznala k prvnímu září tohoto roku velkých změn. O těch se už leccos proslechlo, ale tím spíše bude dobré povědět si o nich více, správně a jasně, abyste se nenechali zmást nepřesnými interpretacemi. Takže kousek couvneme, chvíli budeme pojíždět po runwayi a rozletíme se (na těch virtuálních křídlech), až budeme mít jasno.

 

[1] OSE = prostředí operačního systému (Je to samotný spustitelný kus operačního systému, a nebo dokonce i aplikace, která v ně běží

2POSE je fyzické OSE; VOSE = virtuální OSE.

Přiřazení licence

Licenční smlouvy nyní říkají, že každá pořízená licence dává právo vytvořit neomezený počet instancí softwaru s tím, že před prvním spuštěním dané instance musí být příslušná licence přiřazena serveru, na kterém se bude spouštět. Serverem se rozumí fyzické hardwarové zařízení (fyzický stroj), přičemž i hardwarová partition nebo blade jsou považovány za samostatné servery.

Akt přiřazení licence je částečně definován v licenčních podmínkách. Jde jen o mentální úkon, který by ovšem v řádně vedeném IT měl být dokladován nějakými záznamy, s jejichž pomocí můžete případné kontrole prokázat, že s udělenou licencí k používání softwarového produktu zacházíte v souladu s vyjádřenými autorskými právy a požadavky. Pro práci s virtuálními stroji (a jejich přenášení na libovolný hardware) je klíčové ustanovení, které říká, že přiřazení licence je chápáno jako trvalé a je možné je změnit nejdříve po 90 dnech. V kratší době pouze v případě, že provoz serveru skončí z důvodu trvalé hardwarové chyby. Proto je tedy zřejmé, že z hlediska počtu licencí bude střídavé spouštění virtuálních OSE na různých strojích stejně náročné, jako střídavé spouštění OSE na různých fyzických strojích, kdyby virtualizace nebylo. Technický rozdíl a efekt dosažený využitím virtualizace je však jistě každému zřejmý.

Plynulý pohyb virtuálních strojů po různém hardwaru (třeba pro rozkládání zátěže) je ovšem velmi populárním scénářem, ať již k němu použijete technologie VM Motion nebo možností, které nabízí Microsoft Virtual Machine Manager 2008 (v tuto chvíli dostupný zatím v betaverzi).

V této souvislosti si dovolíme malou nelicenční odbočku: Hyper-V, ať už jako součást Windows Server 2008 nebo jako samostatný server nestojí prakticky nic a nikde není zakotvena „povinnost“ pořídit si k němu i Virtual Machine Manager, ale pokud chcete virtualizovat v produkčním prostředí, je sofistikovaná správa „morálně povinná“ a řekli bychom přímo životně důležitá! Pokud nejste virtualizační nováčci, tak to určitě už víte a jistě oceníte i to, že nástroji VMM můžete spravovat rozličná virtuální prostředí založená nejen na technologiích společnosti Microsoft.

Pokud se tedy vaše virtuální stroje pohybují po různých serverech častěji než jednou za tři měsíce, musíte všem hardwarovým zařízením, na kterých se tento pohyb děje, přiřadit dostatek odpovídajících licencí, které vám stěhování dovolí. Dobrá zpráva je, že licencí nebude nikdy více, než kdybyste místo přenášení virtuálních instancí za chodu spouštěli jiné fyzické instance na jiném „železe“. Ještě lepší zpráva ale je, že v některých případech bude těch licencí potřeba dokonce méně!!

Kdy ušetříte

U vybraných produktů se podpora virtualizace, kterou Microsoft nabízí, projevuje i výhodnějšími licenčními právy. Začněme u operačních systémů (serverových i desktopových), přejdeme k vybraným aplikačním serverům (to je ta novinka září 2008) a dorazíme až k podpoře produktů, které licenčně zajišťují vztahy s mnoha klienty (nejčastěji v prostředí Internetu).

Windows Server 2003 R2 a Windows Server 2008

Licence Windows Server 2003 Enterprise Edition R2 přiřazená jednomu stroji umožňuje na něm spouštět jednu instanci WS Enterprise ve fyzickém a až čtyři instance ve virtuálním prostředí. Licence Windows Server 2003 R2 Datacenter Edition dovoluje dokonce neomezený počet „virtuálních instancí“, přičemž to mohou být i edice Enterprise či Standard. A samozřejmě mohou být i v různých verzích: starších, když využijete práva na downgrade, či novějších, když máte aktivní Software Assurance.

U verze Windows Server 2008 jsou zachována stejná práva a navíc šel Microsoft ještě dále: právo na druhou běžící instanci ve VOSE dává i pro Standard Edition. (Pro obě verze však platí, že pokud vyčerpáte maximální možnou kapacitu instancí ve VOSE, smíte instanci v POSE použít jen k vyjmenovaným službám umožňujícím či podporujícím běh virtuálního prostředí.) Pro virtualizaci bez omezení se tedy jako ideální jeví edice Datacenter (nejlépe kompletní varianta včetně Hyper-V), tato edice je ovšem určena pro minimálně dvouprocesorové stroje a má specifické licenční řešení v modelu Server/CAL, kdy se pro server pořizuje tolik licencí, kolik má fyzických procesorů, a k tomu se použijí klasické přístupové licence Windows CAL. Všechna licenční zvýhodnění pro virtuální prostředí ovšem platí, i když se pro virtualizaci použije jiný nástroj (třeba již výše zmíněný VM Ware ESX či Citrix XenServer).

Windows Vista

Zkraje bude vhodné si připomenout, že ve virtuálním prostředí mohou podle licenčních pravidel běžet jen edice Business, Ultimate a Enterprise. Jediný způsob, jak získat tu posledně zmíněnou, je pořídit si k Vista Business Software Assurance. Ta přináší krom multijazykového rozhraní, práva na novou verzi a dalších výhod také právo na instalaci Windows Vista Business (nebo jejích předchozích verzí – XP, 2000 nebo NT Professional atd.) do virtuálního prostředí na tomtéž počítači až čtyřikrát. Edici Home a Home Premium mohou ve virtuálu provozovat pouze vývojáři v rámci licence MSDN Subscription.

Aplikační servery

Tohle je velká novinka od 1. září 2008. Ještě ani nestihla vejít příliš ve známost a už se objevují dezinterpretace. ;-) Jediný oficiální dokument, který o rozšířených právech přenosu vybraných aplikačních serverů pojednává, je Product List ze září tohoto roku. Tento multilicenční Seznam produktů bude velmi dobře si uschovat, protože hraje v celé novince klíčovou roli. Oč tedy vlastně jde? Pro některé serverové aplikační produkty zakoupené v rámci multilicenčních programů (a jen ve vyjmenovaných edicích) Microsoft odvolává pravidlo, že licence musí být trvale přidělena jedinému konkrétnímu serveru, ve smyslu hardwarového zařízení, jak jsme si vysvětlovali výše. Přesný seznam produktů a edic najdete právě ve zmíněném dokumentu Product list, September 2008, Appendix 8, strana 71. Product list (Seznam produktů) je vedle smlouvy a Microsoft Licensing Product Use Rights (Užívací práva k produktu pro licence Microsoft) tím třetím klíčovým dokumentem, podle nějž se řídí užívání softwaru, který si pořídíte v některém z multilicenčních programů. Obsahuje kompletní seznam všech produktů, které jsou oficiálně dostupné k prvnímu dni daného měsíce (to je rozhodující například pro nárok na novou verzi v rámci pokrytí Software Assurance).

Čemu se tedy přiděluje licence v případě daných aplikačních produktů? Přiřadí se opět fyzickému serveru, na kterém se má spouštět instance softwaru, ale můžete ji libovolně přenášet mezi servery uvnitř tzv. „serverové farmy“. Potřebujete pro ně pak jen tolik licencí, kolik bude souběžně běžících instancí daného produktu. Serverová farma je definována tak, že může být tvořena až dvěma datovými centry, která mohou být do značné míry fyzicky vzdálena. Do jak značné míry je definováno  i s pomocí geo-politických a geo-chronologických údajů. Vždycky jsem si myslela, že se svému neoblíbenému předmětu, zeměpisu, dokážu v životě vyhnout. A dostal mě nakonec i v licenčním světě. Datová centra totiž musí buď ležet na území, které náleží zemím sdruženým v EU a EFTA (Evropské sdružení volného obchodu), nebo nesmí být od sebe vzdálena více než 4 časová pásma. Jak se ta pásma přesně počítají – i to je předmětem licenčního výkladu, ale pro tuto chvíli vás toho ušetříme. Jedno datové centrum nesmí být součástí více farem. Součástí jiné farmy se může stát nejdříve po 90 dnech od chvíle, kdy bylo přiřazeno k farmě původní. Uvnitř serverové farmy mohou virtuální stroje putovat neomezeně, pokud bude dodrženo pravidlo

počet běžících instancí = počet přiřazených licencí

Licence, která byla přidělena serveru v jedné farmě, může být přenesena na jinou farmu nejdříve po 90 dnech. Uvnitř farmy lze ovšem licence přenášet zcela neomezeně, a tak podle potřeby rozkládat zátěž. „Pohyblivá“ řešení jsou tak zvýhodněna a jistě to otevře cestu k jejich většímu využití. Pro vaše plány je ale jistě dobré vědět, že se nové pravidlo dotýká pouze těch verzí vybraných produktů, které byly aktuální (uvedeny v Product Listu) k 1. září 2008, případně verzí, které přijdou po nich. Jde tedy například o

  • Exchange Server 2007 jak Standard, tak Enterprise
  • SQL Server 2008 – pouze edice Enterprise
  • ISA Server 2006 – pouze Enterprise
  • Sharepoint Server a Sharepoint for Internet Sites
  • Microsoft Dynamics CRM
  • produkty z řady System Center
  • a další,

ale třeba takový SQL Server 2005 tuto výhodu nemá (protože Product List ze září 2008 už tuto verzi nezmiňuje) a nemá ji ani SQL Server 2008 edice Standard (asi proto, že to tak v Redmondu rozhodli).

Když už je řeč o aplikačních serverech, je dobré upozornit, že jejich licenční režim může být dvojího typu (a u SQL Serveru jsou to oba modely současně). Server + CAL (či obdobně Server/Management License) nebo Per Processor. Na režimu Server/CAL virtualizace vcelku nic nezkomplikuje. Licencí je potřeba tolik, kolik je souběžně běžících instancí softwaru, a přiřazují se konkrétnímu serveru (stroji, bladu nebo hardwarové partition) trvale, nebo dle pravidel Application Server License Mobility mohou putovat po serverech v rámci jedné serverové farmy. Mnohem více zábavy si užijete ve snaze spočítat správně počet potřebných licencí Per Processor, jakmile se přestaneme pohybovat jen po fyzických CPU a přeneseme se do virtuálního světa. Správný počet licencí, které je potřeba někam přiřadit, je totiž dán počtem procesorů, které podporují běh příslušné aplikace. A ty procesory mohou být jak fyzické, tak virtuální.

Pokud pořídíte tolik licencí, kolik je fyzických CPU, můžete spouštět neomezený počet virtuálních strojů s danou aplikací. Chcete-li spočítat, kolik virtuálních procesorů potřebujete licenčně pokrýt, liší se metoda podle toho, zda jde o servery obvyklé nebo o ty vyjmenované v dodatku 8. Obvyklé pravidlo říká, že musíte pokrýt tolik procesorů, na kolika běží operační systém využitý aplikací. Virtuální „procesor“ přitom nesmí být složen z více jader, než mají fyzické procesory. Kdyby využil více jader, vyžaduje více licencí PPL. Využije-li jich naopak méně, než kolik má fyzický procesor, počítají se jako celé CPU. U serverových farem lze volit mezi dvěma způsoby počítání procesorových licencí.

  • buď jde o součet všech virtuálních procesorů, na kterých běží instance produktu ve VOSE v jednom okamžiku současně plus součet CPU, na kterých běží v POSE,
  • nebo to může být součet všech fyzických procesorů, které podporují běh aplikace.

Vyberte si, co vám vyjde lépe, případně podle toho, čeho se reálně s použitými nástroji dokážete dopočítat. Jak přesně můžete přiřazovat putujícím virtuálním strojům konkrétní fyzické procesory.

External Connector

Dalším příkladem zvýhodněné virtualizace je licence typu External Connector, která poslouží všem fyzickým i virtuálním OSE s příslušným produktem na jednom fyzickém serveru.

V rámci serverových farem smí i tato licence putovat podle potřeby ze serveru na server, tak jak se stěhují aplikace či systémy, které ji vyžadují.

Management Servers

U rodiny System Center je počet požadovaných licencí Management License pro spravovaná zařízení obvykle stanoven jako „Per OSE“. I zde však lze ušetřit. Pro klientské stanice lze vybrat pokrytí typu Per User (všechna zařízení daného uživatele s libovolným počtem OSE jsou pak zaopatřena jedinou licencí ML). V případě, že jsou management license součástí Core CAL nebo Enterprise CAL Suite, lze využít i licenci Per Device, která opět pokryje všechna OSE daného zařízení.

Pro správu serverů je vhodné zvolit balíček ESML (Enterprise Server Management License), který také pokrývá všechna OSE daného serveru.

Zdroje dalších informací

Pokud si chcete přečíst více podrobností, pomohou vám tyto materiály: Licensing Microsoft Server Products in Virtual Environment a Application Server License Mobility Volume License Brief ze srpna 2008 a aktuální Product Use Rights.

Tento článek byl s ohledem na srozumitelnost a stravitelnost sepsán s jistou mírou zjednodušení a s tím související nepřesností. Nelze z něj tedy vyvozovat závěry, které by neodpovídaly oficiálním ustanovením příslušných licenčních podmínek, o nichž se zmiňujeme (MSLT a PUR). Před každým pořízením softwaru nebo jeho novým použitím si je, prosím, prostudujte, nebo své otázky konzultujte s důvěryhodnými odborníky na tuto problematiku.

DAQUAS, s.r.o. je držitelem ocenění
clip_image001

Your comment has been posted.   Close
Thank you, your comment requires moderation so it may take a while to appear.   Close
Leave a Comment