Už dlouho si „hraju s počítači ve škole“, a tak mám snad právo říci, že Bring Your Own Device  aneb  „Na Vašem, Po Našem" (NVPN) je učitě  velmi perspektivní cestou v blízké budoucnosti ve všech školách. Jsem proto rád, že jsme si mohli první kroky s tímto přístupem, který zásadně mění pohled na počítače ve školách,  v rámci projektu  Microsoftu – Vzděláváme pro budoucnost - vyzkoušet. V několika příspěvcích se pokusím nastínit některé přednosti, ale také úskalí tohoto přístupu. Když sledujeme vývoj technologií, nedá se předpokládat, že v brzké budoucnosti bude škola schopna technologicky stačit všem novým směrům rozvoje. Jen si připomeňme, že ani dnes nejsou interaktivní tabule ve všech školách, přitom je tato technologie dnes již vysloveně muzeální. Už dnes není zvláštností, když ve třídě najdeme tablety s IOS, Android, Windows, občas Windows Phone, Symbian či dnes již asi slepou operační větví BADA. A to nemluvím o aplikačním softwaru, prezentačním softwaru, widgetech a všech možných hejblátkách či vychytávkách. Málo platné, svět se v hardwaru i softwaru notně otevřel, leč pro potřeby školy je to situace vpravdě komplikovaná. Návrat k univerzálnosti proto musí být dnes pro většinu škol jedním z hlavních směrů.  

Koneckonců se tato skutečnost v plné míře  prokázala také v rámci přehlídky výukových objektů DOMINO Česká republika 2013. Zásadní změnou proti minulým ročníkům byl fakt, že učitelé využili 15 autorských programů na 120 přihlášených prací; vloni jsme měli možnost vidět vlastně jen nástroje pro interaktivní tabule. V prosinci 2013 se už objevily první vlaštovky z online prostoru (Prezi) - softwarové aplikace bez závislosti na hardwaru.  Významný byl také návrat mnohých soutěžících ke "tradičnímu" MS Powerpoint se všemi jeho pokročilými funkcemi. Zájemce odkazuji na webové stránky http://domino.nidv.cz, kde si mohou tyto výukové objekty snadno vyhledat. Například prezentace Svět energie  stojí vysloveně za zhlédnutí a využití na základních školách. K celkové přehlídce DOMINO se ještě vrátíme právě z tohoto ohledu, protože i ona vlastně předznamenává budoucnost cloudového prostředí a celkové trendy v oblasti nasazení digitálních technologií ve škole. 

Zdroj: http://domino.nidv.cz/2013/objekty/detail/525

Škola se z pochopitelných důvodů nemůže starat o technologie v takovém rozsahu. Nemá na to lidi, prostředky, ale hlavně jí něco takového NAPROSTO NEPŘÍSLUŠÍ. Z pracovníků školy by se stali drábové hlídající technologie, nabíječi a přenašeči zařízení sem a zase tam.  Bez spolupráce se servisními organizacemi, s podporou zřizovatele a partnerů by se v brzké budoucnosti školy jen stěží obešly. Jsem také rád, že se v lednu 2013 opět zahajují práce na strategii využívání digitálních technologií pro školy, protože bez soustavné podpory ministerstva, která tak strašně chyběla v posledních letech, by nebylo možné držet se stávajícími evropskými trendy krok. Jsem bytostně přesvědčen, že se tato strategie musí zaměřit právě na univerzální řešení bez závislosti na hardwaru.

Pokud tedy škola hledá svou budoucnost, myslím si, že to zkrátka nemůže řešit vybudováním jedné či dvou multimediálních učeben - jakýchsi katedrál, jak si je kdysi stavěli králové, a je úplně jedno jestli v nich je jen projekční plocha či dotykové obrazovky nebo 15 tabletů. Digitální technologie musí být zpřístupněny VŠEM žákům bez rozdílu. Opačné trendy jen rozšiřují digitální propast mezi žáky, a vlastně svým způsobem i mezi učiteli. Znám několik příkladů, kdy do "katedrál" mají přístup jen vyvolení či ti poddaní, kteří sem chodí obdivovat techniku, nikoli s ní pracovat a natož ji smysluplně využívat. Škola má v zásadě pouhé dvě možnosti svého rozvoje v nejbližší budoucnosti, které musí jít ruku v ruce:

  • vzděláváním učitelů a rozšiřováním jejich digitálních dovedností - soft skills.
  • podporou vnesených technologií a zajištěním přístupu do cloudového prostředí prostředí online či offline, které technologie sjednotí pracovními nástroji.

Všechny ostatní pokusy jsou nesourodé, mají částečný význam, protože nedokážou postihnout větší část žákovské a učitelské populace. Oba úkoly jsou však pro personál školy, technický či pedagogický gordickým uzlem či oříškem, který by si dnes netroufla rozlousknout veverka ani Popelka. Ty, které alespoň skořápku nakřapnou, jsou mezi učitelským sborem v červené knize chráněných živočichů.Tyto trendy jsou sice zřejmé, přesto ale některé školy hlásají školu zcela "bez domácích úkolů". Z pohledu síťové generace je však takový přístup docela legračním anachronismem, protože role školy je dnes zásadně jiná. Žák se už neučí zásadně ve škole, ale kdekoli a jeho propojení s učitelem jak mentorem a rádcem je přímo nezbytné. Dnes tu máme naopak "školy naruby" a celou řadu nových zcela neortodoxním a efektivních řešení.

O nich tak zasvěceně píše pan Brdička. Co ale na tyto dosud nepředstavitelné změny učitelé? Učitelé si navykli používat klasická síťová řešení, ovládat adresáře, dělat si prezentace či interaktivní výukové objekty, umí promítat, počítač je pro ně vyhledávací zařízení na recepty, prohlížení a přeposílání fotografií, ale ve třídě jsou velmi často zpátky v době křídové. A najednou, v antropocénu, jak se občas dnešní geologické období nazývá,  po nich chceme, aby přešli do cloudových služeb, aby sdíleli prezentace, své výstupy, řídili navíc digitální technologie žáků a v zásadě s nimi kooperovali!!! To znamená přeskočit tři geologická období :) Ale dinosauři doby křídové ještě zdaleka nevymřeli. Ani dnes, jak se ukazuje ve zjištěních ČŠI, není počítač využíván ve více než 20 procent hodin. A to ještě v režimu Počítačem podporovaná/ý učitelka/učitel.

Nadějí však je, že přechod od tradiční výuky doby křídové do doby pozdní křídy trval JEN pouhých 15 let. Kdybych neměl obavy ze silně se durdící paní učitelky, vložil bych sem jednu fotografii. Paní učitelka promítá na projekční ploše interaktivní tabule biologická schémata, ale jezdí po nich typickým dřevěným ukazovátkem. Fotografie by to byla víc než výmluvná. Tak tedy alespoň jeden obrázek nalezený v knihovně clipartů MS Microsoft Office online. Jediné, co se změnilo, je právě ta tabule za paní učitelkou. Jak je to u vás na škole? Budu rád, když začneme společnou diskuzi, která třeba bude moci přispět trochou do mlýna realizačnímu týmu ministerstva při jeho práci na strategii rozvoje digitálních technologií do roku 2020.   


 

Milan Hausner ředitel školy, ZŠ Lupáčova